Buona sera a synoda

Buona sera! Nejkratší a nejvýstižnější programové prohlášení všech dob. Možná by se mělo používat v úvodu mše jako veřejné přihlášení se k tomuto procesu místo květnatého liturgického úvodu, který už nevnímá ve své podstatě ani farář. Chápu to tak, že nás papež chce svým ´Buona sera´ odstřihnout od všech svazujících kostrbatostí náboženství.Ale proč o tom teď píšu? Tento úžasný František naplňuje své programové prohlášení konkrétními skutky, teď konkrétně tou synodou o synodalitě. A když jsem zjistil, že už i faráři Petr Švestka na západě Čech a Josef Protěž na jihu (jména změněna s ohledem na GDPR) se do toho pustili, řekl jsem si: "Hugo, nesmíš zůstat pozadu!"

Rozhodl jsem se, že s Fančou utvoříme taky skupinku. Já sepíšu, co by se mělo poslat, aby to mělo hlavu a patu a bylo to uhlazené a Fanča mi to zkoukne a případně opraví nespisovné výrazy a pravopisné chyby. Jinak ji tím zatěžovat nechci, má takhle práce až nad hlavu.

Ale Fanča mě poněkud zaskočila: "Já to pochopila tak, že se máme učit spolu správně bavit, trpělivě vyslechnout názor druhého, vyjádřit pravdivě a pokud možno pozitivně názory svoje a umět přijmout i rozdílné názory."

"Co tím myslíš?" já na to.

"Rozhodně nechci, aby to u nás doma nebo v církvi bylo tak, že někdo "vyšší" rozhodne a ostatní musí víceméně mlčet. Možná že právě my ženy jsme tou nejopomíjenější skupinou v církvi, i když tvoříme většinu. Mám zpravidla pocit, jako když církev sedí ve vlaku a ženy vnímá jen jako zvukovou výstrahu na přejezdech kolem trati. Jen se to tak nějak mihne kolem jejího sluchu, ale není třeba tomu věnovat zvláštní pozornost, ono to rychle zmizí. A právě tohle se musí výrazně změnit a my s tím doma začneme."

Tak mě čeká asi trochu delší diskuze, než jsem počítal.

Buona serata!