Diskuze

02.02.2020

Fanča mi onehdá povídá: "Hugo, ty seš stejnej magor, jako snad všichni chlapi. Co na tom, že se pleteš do politiky církevní. Politika, jako politika."

"Fančo," já na to, "za církevní politiku, jak ty říkáš, mám jako křesťan spoluzodpovědnost, tak ji řešit musím, no ne?"

"A ty sis ještě nevšimnul, že to je všechno jeden velkej podvod? Že s těma svejma kamarádíčkama sice řešíte všechno strašně chytře a důležitě, o tom žádná, ale že tak nějak se zabejváte samejma volovinama? Chcete vyřešit nějaké nepodstatné maličkosti, které jsou až následkem něčeho, a mezitím vám podstatné věci uplavou mezi prsty. Skoro mám někdy dojem, jako by vám někdo ty falešný témata podsouval schválně, abyste si nevšimli těch podstatných věcí. Nemlich to samý jako v celostátní politice."

"Chceš snad říct, Fančo, že Mariánskej sloup, homosexuálové, celibát, rovnost žen v církvi, restituce a další, že to jsou voloviny?"

"Myslím si, že jo. Moc radostného poselství z toho nekouká. Myslíš, že by to řešil Ježíš?"

"To nevím, já se s ním osobně nepotkal, tak nemůžu za něj mluvit."

"No právě, to vidím, a takhle se s ním jen tak nepotkáš," utřela mě Fanča celkem nekompromisně a šla vařit. S ní se nedá rozumně diskutovat. Přijde mi taková trošku jednoduchá. Ona naše diskuze prostě není schopná pochopit.