Manželství

/Z kázání otce Matěje na svatbě/

Některá manželství vycházejí z pohádek. Dá se říci nejen že "Většina pohádek končí svatbou", ale také že "Svatbou končí většina pohádek". Princ nechá utratit svého bílého koně a nadělat z něj salám na svatební hostinu. Manželka odloží navždy bílé svatební šaty, nemá nožku do Popelčina střevíčku, časem už ani vosí pas.

Mnohá manželství jsou také postavena na tvrzení, že žena touží být dobývána. Potom nastává krutá realita. Pevnost je dobyta a začíná bezohledné drancování a znásilňování. Vítěz bere vše. Taková jsou pravidla každé války. Dobyté území je vypleněno a vypáleno. Sslavný a neohrožený dobyvatel se může vydat na další válečné tažení.

Nechcete ani vystřízlivění z pohádky, ani válku s vítězi a poraženými? Pak je tu moderní, kultivovaná, plně emancipovaná a právně doložená možnost "uzavření obchodní dohody". Strany si vše předem vyjasní, rozdělí si území, účty a sféry vlivu. Vše sepíší a před notářem podepíší. Předmanželská smlouva o tom, jak kontrakt bude fungovat. Zvlášť přesně se definuje mechanismus, který začne fungovat, když to nebude fungovat. Manželství jako obchod.

Mnohdy se manželé také nechávají opíjet lživými představami. Muži mají zkreslená svá očekávání pomocí fotoshopem modifikovaných obrázků nahých žen. Žen s malým "žet", ale zato s velkým poprsím. Muži totiž upřednostňují zrakové vjemy. Ženy naopak potřebují příběh. Připravena je červená knihovna ve formě laciných happy příběhů buď smyšlených hrdinek a jejich osudových lásek, nebo svět okázale, leč falešně, šťastných celebrit. Toť porno pro ženy. Vše ďábelsky zidealizované a podbízivě lákavé.

Do toho ovšem nastupuje každodenní všední realita. Ubitý manžel, kterého vlastníte, by na bílého koně už nevylezl, ani kdyby ho měl. Uštvaná a naštvaná manželka nemá v zásobě další oříšek, který by rozlouskla, aby v něm našla atraktivní neokoukané šaty. Známou a bohatou celebritou jste se, a nutno říci ´díky Bohu´, nestali.

Zoufat však netřeba. Že to má řešení, mě naučila před mnoha lety jedna trošku atypická manželská dvojice. Ona na invalidním vozíku, on od narození nevidomý. Položil jsem jim otázku, která mi tenkrát přišla docela logická: "Jestli to chápu dobře, tak vás daly dohromady a spojují vaše hendikepy?"

"Tak to rozhodně dobře nechápete, pane faráři?" odpověděla nejprve ona a on se jen usmíval. Potom se zapojovali do hovoru rovnoměrně oba a já jsem cítil i při jejich povídání vzájemný respekt, který k sobě mají. Neskákali si do řeči, nechtěli se prosadit, nesráželi jeden druhého, ale jemně se doplňovali. Možná maličkosti, ale všimli jste si někdy, jak my spolu hovoříme? A jak mluví manželé, když vám oba zároveň chtějí něco sdělit?

Ale zpátky k životní zkušenosti oné dvojice. V podstatě mi předali zhruba toto poselství: "Jak by nás mohly spojovat naše hendikepy? To, co nemáme, neumíme nebo nemůže dělat? Důležitý je přesný opak. Nejde o to vyhledávat u druhého, vlastně ani u sebe, nedostatky a chyby. Podstatné je vidět klady, přednosti a dary, stále znovu je iniciativně nalézat a rozvíjet nebo u druhého pomáhat rozvíjet. A těmi se navzájem obohacovat. Možná my dva máme život mnohem snadnější tím, že některé přednosti jsou u toho druhého velmi nápadné a tak je propůjčuje automaticky i tomu druhému. Některé dvojice si občas myslí, že jsou dvěma naprosto nezávislými jedinci, že druhého vlastně nepotřebují. Přestávají nabízet své hřivny a neakceptují ani nabídku druhého. Nebo dokonce partnera zraňují tím, že hledají a zdůrazňují jeho hendikep, který možná není schopen buď vůbec, nebo alespoň nyní, změnit. Jaký to má smysl, kromě způsobování bolestivého zranění? Každá dvojice má dostatek pozitivních růzností, kterými se mohou obohacovat. Jen je nesmí nikdy přestat hledat a vidět. A také nahlas ocenit."

Proto přeji vám dvěma, abyste v životě nesledovali a nevyhledávali nedostatky partnera, a to ani proto, abyste mu prokázali zdánlivě altruistickou službu lásky. Naopak stále iniciativně a kreativně nacházejte, podporuje a rozvíjejte u svého životního druha i u sebe charismata, které máte a těmi prozařujte váš posvátný svazek. K tomu vám Bůh bude jistě rád žehnat.

Ostatně velice podobně to platí i o vztazích mezi lidmi obecně, to jen tak na okraj pro přítomné svatebčany.