"Jen víru mít, doufat a jít. Jednou budem dál, já vím."
1.zastavení – Alibismus
Myjeme si ruce před jídlem a po použití toalety. Nebo také nad událostmi, které bychom mohli změnit. Hygiena, nebo zbabělý alibismus?
2. zastavení – Utrpení
Proč jsem nemocný? Proč trpí nevinní? Proč umírají děti? Zkus nejdříve lehčí otázky, tohle je příliš složitý level.
3. zastavení - První náraz
Tvoje první vážná srážka s realitou a s blbcem. Otřepej se a běž dál. To se dá zvládnout. Odvahu.
4. zastavení – Láskyplný pohled
Díky, mami. Vím, že bys mi ráda pomohla. Ale tohle musím dokončit sám. Jsem už dospělý. Každopádně díky za všechno.
5. zastavení – Pomoc z donucení
Já ne, dejte mi pokoj. Nekecej a dělej, buď rád, že nejsi na jeho místě. Děkuji ti, Šimone. Ale já nemůžu říct: rádo se stalo. Ale přece jen se stalo.
6. zastavení – Pravý soucit
Soucit bez skutků je jako chlívek bez dobytka. K ničemu není, jenom nepříjemně zapáchá. Skutečný soucit jedná.
7. zastavení – Opakovaná selhání
Zbabělé kompromisy. Zlo z lhostejnosti, lenosti a zvyku. Jako když se prase válí v blátě a už mu to ani nepřijde.
8. zastavení – Plácnutí do vody
Nic neřešící láteření a hospodské nadávání je jako pšouknutí ve společnosti. Ulevíš vnitřnímu pnutí a otrávíš vzduch všem kolem.
9. zastavení – Nejtěžší selhání
Strukturální chyby společnosti i církve, uzákoněná bezpráví ubližující bezbranným. Povstání z těchto pádů bude velmi složité.
10. zastavení - Intimita
Násilné obnažení zbavuje člověka důstojnosti na úroveň věci nebo zvířete. Komerční obnažování činí navíc zvířata i ze všech, kteří ho sledují.
11. zastavení – Ztráta svobody
Nemožnost pohybu. Omezování a násilí všeho druhu. Útočník je spokojený a oběť mlčí. Už nemá slov. Nemá sil. Ozveš se ty?
12. zastavení – Ať žije Král
Král je mrtev! Ať žije Král! Pravda a láska je poražena. Ať se světem dál šíří pravda, láska a radost.
13. zastavení - Odpouštění
Jedna z nejtěžších bolestí je smrt vlastního dítěte. Jak je těžké v podobných situacích "odpustit" Bohu. Odpuštění se nedá uspěchat.
14. zastavení – Nový začátek
Nic dobrého nemůže končit. Láska nevydrží v hrobě. Naděje neumírá poslední, naděje neumírá nikdy. Bůh žije v každém z nás.
Řekli jsme si, že jedna z rovin Boží existence je Bůh-v nás. Z toho plyne, že já se stávám adoptovaným Božím dítětem, stávám se Bohem. Když jsem adoptované dítě - tak přímo mě osobně Bůh-rodiče berou na vědomí a v jejich kartotéce dostávám přesné, zcela originální jméno, které nemá nikdo jiný. Tato kartotéka se nazývá Děti naše adoptované (DNA).
Úkol "popsat" Boha je nejen obtížný, ale hlavně nesmyslný, protože nemožný. Je to tajemství. Jasně, teď si mnozí řeknou: Čemu se chce někdo vyhnout, protože tomu pořádně nerozumí nebo to zavání nesmyslem, tak to nazve "tajemstvím" a je to vyřešené. V podstatě to je také někdy pravda. Ale nicméně se pokusíme alespoň něco z "fungování" Boha naznačit,...
Máme pro vás opravdu radostnou zprávu (cizím slovem "evangelium") - náboženství se totálně přežilo. A to i přes to, že ti, kteří zřejmě mají v náplni práce toto všude, všem a za všech okolností říkat, si toho - díky přílišné vlastní horlivosti - mnohdy zřejmě ani nevšimli.
Nejen já se ptám často Boha, co to pro-Boha dělá, ale také On se občas dotazuje mě: "Quo vadis, Hugo?" Jednou dokonce budu stát před soudnou stolicí Boží (Bůh má možná tu svou stolici s velkým "S", nevím teď jistě). No, každopádně se budu taky zodpovídat z toho svýho blogu. Ovšem tady už PŮJDE O ŽIVOT, takže už nejde jen...
Jak vypadá porno pro muže každý ví. Nadrženým ženám se prsa nemohou vejít do šatů, které se srazily velkým žárem jejich chtíče. Ženské porno pak je kniha či nekonečný seriál, v němž hlavní hrdina má do svého původního mozku implantovány dekodéry tužeb jeho partnerky na místo svého původního sexuálního chtíče.
Tentokrát vás chceme s Fančou požádat o spolupráci. Náš server
V jedné vánoční písničce se zpívá, že místo Betléma máme pospíšit k oltáři. No, na jednu stranu to chápu, je to taková farářská agitka, jak nalákat lidi do kostela. Jako se snaží třeba ty obchoďáky: Nechoďte ke konkurenci, u nás je to levnější.
samozřejmě také kazatelé, farářky, biskupové a tak dále a tak podobně.
Papež František před čtyřmi lety předložil kurii k adventnímu zpytování svědomí 15 nebezpečných nemocí - hříchů. Těmto rizikům je dle Františka vystaven i níže v církvi prakticky každý - od biskupa přes faráře až k farnímu "aktivistovi". A protože málokdo čte delší texty, dovolil jsem si Františka radikálně zestručnit.
Zatímco Fanča cosi pořád poklízí, já sleduju tu naší politickou situaci. Opozice napadá vládu a tu jejich komunistickou skorokoalici. Ne že by to bylo moc platný, ale aspoň si to vyříkají na plnou hubu. Hádají se, jestli jsou soudy a policie nezávislý na vládní moci. A vše to rozhejbaly ty média. To prej je hlídací pes naší demokracie. No, některý...
