"Jen víru mít, doufat a jít. Jednou budem dál, já vím."

1.zastavení – Alibismus

Myjeme si ruce před jídlem a po použití toalety. Nebo také nad událostmi, které bychom mohli změnit. Hygiena, nebo zbabělý alibismus?


2. zastavení – Utrpení

Proč jsem nemocný? Proč trpí nevinní? Proč umírají děti? Zkus nejdříve lehčí otázky, tohle je příliš složitý level.


3. zastavení - První náraz

Tvoje první vážná srážka s realitou a s blbcem. Otřepej se a běž dál. To se dá zvládnout. Odvahu.


4. zastavení – Láskyplný pohled

Díky, mami. Vím, že bys mi ráda pomohla. Ale tohle musím dokončit sám. Jsem už dospělý. Každopádně díky za všechno.


5. zastavení – Pomoc z donucení

Já ne, dejte mi pokoj. Nekecej a dělej, buď rád, že nejsi na jeho místě. Děkuji ti, Šimone. Ale já nemůžu říct: rádo se stalo. Ale přece jen se stalo.


6. zastavení – Pravý soucit

Soucit bez skutků je jako chlívek bez dobytka. K ničemu není, jenom nepříjemně zapáchá. Skutečný soucit jedná.


7. zastavení – Opakovaná selhání

Zbabělé kompromisy. Zlo z lhostejnosti, lenosti a zvyku. Jako když se prase válí v blátě a už mu to ani nepřijde.


8. zastavení – Plácnutí do vody

Nic neřešící láteření a hospodské nadávání je jako pšouknutí ve společnosti. Ulevíš vnitřnímu pnutí a otrávíš vzduch všem kolem.

9. zastavení – Nejtěžší selhání

Strukturální chyby společnosti i církve, uzákoněná bezpráví ubližující bezbranným. Povstání z těchto pádů bude velmi složité.


10. zastavení - Intimita

Násilné obnažení zbavuje člověka důstojnosti na úroveň věci nebo zvířete. Komerční obnažování činí navíc zvířata i ze všech, kteří ho sledují.


11. zastavení – Ztráta svobody

Nemožnost pohybu. Omezování a násilí všeho druhu. Útočník je spokojený a oběť mlčí. Už nemá slov. Nemá sil. Ozveš se ty?


12. zastavení – Ať žije Král

Král je mrtev! Ať žije Král! Pravda a láska je poražena. Ať se světem dál šíří pravda, láska a radost.


13. zastavení - Odpouštění

Jedna z nejtěžších bolestí je smrt vlastního dítěte. Jak je těžké v podobných situacích "odpustit" Bohu. Odpuštění se nedá uspěchat.


14. zastavení – Nový začátek

Nic dobrého nemůže končit. Láska nevydrží v hrobě. Naděje neumírá poslední, naděje neumírá nikdy. Bůh žije v každém z nás.

jistě jsi ráda, že náš vynikající papež František, co ho my obyčejný normální lidi fakt milujeme, Ti napsal, aby si se o nás všechny jako že dál starala. My tě teda máme taky rádi, to jako ne že ne. A přejeme Ti, aby si byla hodně zdravá. Víme, že už jsi taky poměrně zralá Eminence. Mně to povídej, my starší...

Říkal jsem si, že jestli mám obrátit svět, musím na to jít jako Ježíš. On šokoval lidi, jako by byl úplnej magor. A u mnohých to, kurňa, docela zafungovalo. Sice nakonec nedopad nejlíp, ale u nás trest smrti nemáme, takže vegáč.

Dveře

31.05.2018

Dobromila žila řadu let ve velkém domě se spoustou dalších přátel. Každý pracoval, jak uměl, vzájemně si pomáhali a bylo jim dobře. Jednoho dne si ji však zavolal správce toho domu a řekl jí: "Dobromilo, Dobromilo, pozoruji, že už stárneš a nejsi výkonná jako dřív."